Generace Z, generace sněhových vloček, technologická generace, digitální generace, generace flákačů, generace pacientů psychiatrie, generace osvícených obličejů, generace špatné komunikace, generace umělé inteligence, generace LGBT+, hyperkorektní generace, informační generace.

Lidstvo začalo brodit nekonečným množstvím informací, které samo produkuje a jimiž se dobrovolně obklopuje ve jménu dobra. Dnes jsme zahlceni, dusíme se, topíme, ztrácíme orientaci, a kde je břeh, kdo ví. Jsme dezorientovaní, aniž bychom si to uvědomovali – slova ztrácí svou hodnotu i význam. Neumíme dávkovat, volit, být střídmí ve své spotřebě.
A tak nadbytek ovlivňuje naši komunikaci, naše životy.

Současné studie uvádějí, že dnešní „mladá“ (naše) generace dokáže udržet plnou pozornost při sledování obrazu nebo poslechu zvuku 15 sekund. A tak klikáme a přepínáme, otevíráme a přeskakujeme. Uvízli jsme a nikdy nedojdeme ke konci, protože množství informací už dávno předběhlo nejen kapacitu našich mozků, ale i rychlost našich pohybových dovedností.
Tolik titulků, tolik informací, tolik komentářů, tolik povinností a tak málo pozornosti!

Máme telefony, tablety, počítače, digitální kamery, digitální fotografie, vysavače, které se pohybují samy a hlásí naše spotřební chování. Máme jich tisíce. Jak se v tom vyznat?

Občas si chceme zmáčknout stop. Zastavit se, když se díváme, jestli tramvaj přijede dřív než za tři minuty. Zastavit mozek, který nelze uklidnit. Mít čas vyčistit si hlavu… nebo alespoň domov.

Zmáčknout stop. Po celém světě by bylo slyšet hluboký povzdech.

Lidé by se poprvé rozhlédli a uviděli. Poprvé by slyšeli.

Ale to je utopie. Nečekej na stop. Rychlost je naší součástí, je v nás zakořeněná, je naším krédem, je kódem hluboko pod kůží Generace Z.

A tak jsme si řekli… co kdybychom si to všechno dopřáli? Co kdybychom to zpomalili doopravdy? Dát sobě i ostatním pár minut, čas po našich denních směnách. Dovolit si rozhlédnout se kolem.

Postavit všechnu tu pomalost do kontrastu s nekontrolovatelně rychlým světem. Zapomenout na nekonečné seznamy úkolů. Pořádně se vyřádit, projít se, sklouznout. Zkusit jen tak existovat. Pomalu.

Hluk a rychlost se nedají vzít zpátky. Každý den v nich žijeme. Tak pojďme zpomalit společně. Šokovat tím, že nespěcháme. Vybočit ze zběsilé reality našich přeplněných životů. Zmáčkněme stop. Společně.