John Freeman

Dramatický materiál má příčinu, akci a důsledek. Herectví vyžaduje, aby postavy něco chtěly od někoho jiného; nikdy jen „nemluvíme“. Spolu s jednáním jsou slova nástrojem (či zbraní), jak dosáhnout toho, co chceme.

Otevřené scény se používají v hereckém tréninku k zaměření na vztahy mezi postavami, prostředí, cíle, překážky, taktiky a volby. Cíl scény je to, čeho chce postava dosáhnout; překážky to ztěžují, taktiky slouží k dosažení cíle. Silná a konkrétní rozhodnutí často zahrnují zranitelnost a práci s různými emocemi prostřednictvím pohybu, držení těla, tempa a ticha, které pomáhají sdělovat význam.

V tomto dvoufázovém workshopu jsou účastníci vedeni k tomu, aby volili jasné a někdy i riskantní interpretace a aby jejich jednání bylo přímo ovlivněno reakcemi hereckého partnera ve scéně. Druhá fáze se zaměří na naslouchání a na prozkoumávání Meisnerovy techniky opakování, která bude tvořit základ této části lekce.